Novela zákona o investičních pobídkách

Novela zákona o investičních pobídkách

Investiční pobídky se na území České republiky poskytují od roku 1998 a od roku 2000 mají i své zákonné zakotvení. Cílem poskytování investičních pobídek je podpora hospodářského rozvoje a vytváření nových pracovních míst. Důvodem novely zákona o investičních pobídkách je, aby i nadále bylo zajištěno atraktivní investiční prostředí, udržela se mezinárodní konkurenceschopnost České republiky v přílivu zahraničních investic či byl zajištěn soulad s předpisy Evropské unie dopadající do oblasti poskytování veřejné podpory. V následujícím článku bude pojednáno o nejdůležitějších změnách a dopadech pro žadatele o poskytnutí investiční pobídky.

Investiční pobídka je nástroj hospodářské politiky státu, prostřednictvím něhož lze ovlivňovat konkurenceschopnost daného státu, hospodářský růst, zaměstnanost či zpřístupnit na trh nové technologie, které jdou ruku v ruce s novými investicemi v daném regionu, což přináší vyšší objem produkce, ziskovost podnikatelů a tím i nárůst daňových příjmů státu. Investorům, kteří mají zájem umístit svojí investici na území České republiky v oblasti zpracovatelského průmyslu, technologických center či center strategických služeb, se tak dostává šance získat podporu ve formě investičních pobídek při splnění zákonných předpokladů.

Novela zákona o investičních pobídkách[1] promítá změnu evropských předpisů pro oblast veřejné podpory[2], aby byl zajištěn soulad při jejím poskytování formou investičních pobídek, a dále novela reflektuje schválení nové mapy regionální podpory pro období od 1. července 2014 do 31. prosince 2020, která stanoví procentuálně v jednotlivých regionech České republiky nejvyšší možné intenzity podpory pro malé, středně velké a velké podniky. Novela tak reaguje na nový systém investičních pobídek, kdy nové nařízení o blokových výjimkách zavedlo omezení použitelnosti blokových výjimek v oblasti regionální investiční podpory a dále reflektuje i snížení přípustných intenzit veřejné podpory ve všech regionech České republiky, a to o 15 procentních bodů.[3]

Zavedení nové formy investiční pobídky

Novela zavádí novou formu investiční pobídky, a to osvobození od daně z nabytí nemovitých věcí ve zvýhodněných průmyslových zónách (ZPZ) pro nové podniky. Na nemovitosti, které se nacházejí mimo území zvýhodněných průmyslových zón, se tato investiční pobídka vztahovat nebude. Osvobození od daně z nabytí nemovitých věcí bude poskytnuto na časové období až 5 let (nově § 1a odst. 1 bod 6 zákona o investičních pobídkách).

Zavedení zvýhodněných průmyslových zón (ZPZ)

Nově se zřizuje institut tzv. zvýhodněných průmyslových zón, o jejichž zařazení mezi ZPZ na návrh Ministerstva průmyslu a obchodu bude rozhodovat vláda. V těchto zónách dojde k poskytování atraktivnější formy podpory na jedno nově vytvořené pracovní místo (300.000,- Kč) a na pozemky a stavby v těchto zónách bude poskytnuto osvobození od daně z nemovitých věcí až na dobu 5 let (nově § 1b zákona o investičních pobídkách).

Rozšíření podpory pro datová centra a centra zákaznické podpory

Podporovaná oblast –  centrum strategických služeb se rozšiřuje o nové dva typy, a to datové centrum a centrum zákaznické podpory tzv. call centra. Datovým centrem je obchodní závod nebo část tohoto závodu, jehož úlohou je ukládání, třídění a správa dat prostřednictvím jeho počítačových systémů a souvisejících prvků. Jedná se o provoz aplikací ve vysoce zabezpečeném prostředí. Mezi služby těchto center pak patří např. serverhousing. Centrem zákaznické podpory je obchodní závod nebo část tohoto závodu zaměřená na řízení vztahů se zákazníky prostřednictvím telefonu, faxu, e-mailu, internetu či jiné formy komunikačních kanálů (nově § 1a odst. 1 písm. j) a k) zákona o investičních pobídkách).

Změny pro zpracovatelský průmysl

Nově se zavádí podmínka vytvoření a obsazení minimálně 20 nových pracovních míst ve výrobě (§ 2 odst. 3 písm. c) zákona o investičních pobídkách). Současně dochází k zrušení podmínky financování poloviny minimální investice z vlastních zdrojů, jelikož velice často byla právě tato podmínka jediná, kterou se nepodařilo splnit, byť veškeré ostatní zákonné podmínky žadatelem splněny byly.

Změny pro technologická centra

Pro investiční akci v oblasti technologických center došlo naopak ke snížení počtu nově vytvořených a obsazených pracovních míst, a to ze stávajícího minimálního počtu 40 míst na míst 20 (nově § 2 odst. 4 písm. b) zákona o investičních pobídkách), a dále pro strategickou investiční akci v oblasti technologických center z počtu 120 míst na míst 100 (§ 1a odst. 1 písm. d) bod 2 zákona o investičních pobídkách). I zde odpadá podmínka minimální investice z vlastního kapitálu.

Změny pro centra strategických služeb

Pro investiční akci v oblasti center strategických služeb došlo také ke snížení nově zřízených a obsazených pracovních míst, a to následovně (§ 2 odst. 5 zákona o investičních pobídkách):

– technologická centra: ze současných 40 nových pracovních míst na 20

– centra pro tvorbu softwaru: ze současných 40 nových pracovních míst na 20

– opravárenská centra: ze současných 100 nových pracovních míst na 70

– centra sdílených služeb: ze současných 100 nových pracovních míst 70

– datová centra: zavádí se minimální požadavek na 20 nových pracovních míst

– call centra: zavádí se minimální požadavek na 500 nových pracovních míst

Hmotná podpora na pracovní místa a školení

Novela navýšila u všech typů investičních akcí hmotnou podporu na 100 – 300 tisíc Kč na nové místo dle zařazení regionu a hmotnou podporu na školení a rekvalifikaci na 25% – 50 % školících nákladů dle zařazení regionu (§ 1 a 2, zákona č. 515/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů).

Hmotná podpora na pořízení majetku

Nově se navyšují limity pro poskytnutí finanční podpory strategickým investičním akcím na pořízení hmotného majetku, a to ze stávajících 5 % na 10 %. V případech, kdy dojde v rámci investiční alce k zavedení nebo rozšíření výroby a současně vybudování nebo rozšíření technologického centra, může být investorům poskytnuta finanční podpora až do výše 12,5% způsobilých nákladů. Poskytnutá finanční podpora snižuje pořizovací cenu dlouhodobého majetku. Z tohoto důvodu bylo dále do textu zákona explicitně zapracováno, že poskytnutí této formy podpory nesnižuje hodnotu způsobilých nákladů pro účely investiční pobídky (nově § 11a odst. 5 zákona o investičních pobídkách).

Odpadá povinnost předkládat výroční zprávy, účetní závěrky a jiné účetní a daňové doklad

Žadatelům o investiční pobídku nově odpadá povinnost překládat výroční zprávy, účetní závěrky, konsolidované účetní závěrky, doklady daňové evidence nebo jednoduché evidence podle zákona o daních z příjmů jako povinných součástí záměru získat investiční pobídku. Důvodem odpadnutí této povinnosti bylo zrušení podmínek financování investice minimální částkou z vlastního kapitálu (viz výklad shora).

Investiční akce do 100.000.000 EUR/nad 100.000.000 EUR

Nově již není možné poskytnout veřejnou podporu na základě blokové výjimky investiční akci se způsobilými náklady nad 100 mil. EUR, nýbrž pouze na základě individuálního posouzení Evropskou komisí. Skutečnost, že se jedná o investiční akci se způsobilými náklady nad 100 mil. EUR, se povinně uvádí v posudku zpracovaném agenturou CzechInvest. Investiční akce se způsobilými náklady nad 100 mil. EUR se řídí zvláštním režimem. Vždy se tak bude každý případ posuzovat zvlášť, a to tak, že Evropské komisy bude zaslána Ministerstvem průmyslu a obchodu žádost o posouzení investiční akce a povolení výjimky ze zákazu veřejné podpory, a to vždy před vydáním rozhodnutí o nabídce nebo rozhodnutí o příslibu, neboť rozhodnutí Evropské komise o povolení výjimky ze zákazu veřejné podpory je nutným předpokladem k poskytnutí investiční pobídky (nově § 4 odst. 3 zákona o investičních pobídkách).

Další změny

Mezi dotčené orgány, tedy orgány posuzující předpoklady splnění všeobecných a zvláštních podmínek pro poskytnutí investiční pobídky, se začleňuje nově i Ministerstvo zemědělství, neboť v rámci zákona o investičních pobídkách jsou podporovány investiční akce z oblasti výroby v oborech zpracovatelského průmyslu, avšak ne všechny obory zpracovatelského průmyslu spadají do působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu (nově § 4 odst. 4 zákona o investičních pobídkách).

Prodlužuje se lhůta u potvrzení prokazujícího bezdlužnost z 1 měsíce na měsíce 2., a to s ohledem na potřeby žadatelů a v závislosti na množství podkladů, které musejí být přiloženy k žádosti o investiční pobídku, a na dobu potřebnou pro jejich obstarání (nově § 3 odst. 4 písm. b) zákona o investičních pobídkách).

Ruší se povinnost velkých podniků prokazovat naplnění motivačního účinku investiční pobídky jiným způsobem než předložením písemné žádosti o podporu před zahájením prací souvisejících s realizací investiční akce.

Novela zavedla upřesnění nastavených limitů pro strategické investiční akce ve shodě s všeobecnými podmínkami zákona o investičních pobídkách. Strategická investiční akce tedy může být pouze taková investiční akce, která splní požadovanou výši investice i počet nových pracovních míst do 3 let od vydání rozhodnutí o příslibu a je schválená vládou. V opačném případě ztratí příjemce nárok na investiční pobídku ve formě hmotné podpory pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku (nově § 6a odst. 7 zákona o investičních pobídkách).

V době redakční uzávěrky byla připravovaná novela zákona o investičních pobídkách postoupena k podpisu prezidentu České republiky s účinností k 1. květnu 2015.

[1] Zákon č. 72/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů

[2] Pokyny k regionální státní podpoře na období 2014–2020 (2013/C 209/01) dostupné na http://www.czechinvest.org/data/files/pokyny-k-regionalni-statni-podpore-4262-cz.pdf a Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (revize obecného nařízení o blokových výjimkách z roku 2008) dostupné na file:///C:/Users/uzivatel/Downloads/CELEX-32014R0651-CS-TXT.pdf

[3] Tabulka přehledu přípustné intenzity veřejné podpory dle důvodové zprávy:

regiony NUTS 2 do 30.6.2014 od 1.7.2014
Moravskoslezsko 40 % 25 %
Střední Čechy 40 % 25 %
Severozápad 40 % 25 %
Střední Morava 40 % 25 %
Severovýchod 40 % 25 %
Jihovýchod 40 % 25 %
Jihozápad 30 % 25 %
Praha 0 0
Uvedené míry platí pro velké podniky. U středně velkých podniků se míry zvyšují o 10 procentních bodů a u malých podniků o 20 procentních bodů