Co přinesla novela občanského soudního řádu a exekučního řádu?

Co přinesla novela občanského soudního řádu a exekučního řádu?

Dne 04.06.2015 podepsal prezident dlouho očekávanou novelu občanského soudního řádu a exekučního řádu (zákon č. 139/2015 Sb.) s účinností od 01.07.2015, která mění postavení účastníka řízení nezastoupeného advokátem, notářem nebo patentovým zástupcem a současně zavádí nová pravidla pro výkon rozhodnutí na majetek patřící do společného jmění manželů.

Důvodem pro změnu stávající právní úpravy bylo narovnání postavení účastníků v řízeních nezastoupených zástupcem dle § 137 odst. 2 o.s.ř., tedy zjednodušit postavení tohoto účastníka tak, aby i on nemusel prokazovat vynaložení hotových výdajů a odstranění rozdílné hmotněprávní a procesněprávní úpravy manželského majetkového práva při nařízení výkonu rozhodnutí.

1. Paušální náhrada nákladů řízení nezastoupeného účastníka

Dosavadní právní úprava přiznala účastníku, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva prosti účastníku, který ve věci úspěch neměl.[1] K těmto nákladům patří mimo jiné i hotové výdaje účastníků a jejich zástupců. Účastníku, který byl v řízení zastoupen advokátem, notářem nebo patentovým zástupcem, byla stanovena náhrada hotových výdajů ve výši 300,- Kč, případně 100,- Kč na jeden úkon právní služby.[2] Oproti tomu nezastoupenému účastníku[3] takováto náhrada nákladů přiznána zpravidla nebyla, leda by účastník vznik těchto nákladů soudu doložil. Takováto úprava pak činila mezi zastoupeným a nezastoupením účastníkem rozdíl a na nezastoupeného účastníka kladla vyšší nároky při doložení dokladů prokazující výši těchto výdajů.

Novela občanského soudního řádu tento rozdíl narovnává a přiznává i účastníku, který nebyl zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 o.s.ř., právo na náhradu nákladu řízení, aniž by účastník musel soudu dokládat jejich skutečnou výši, a to v paušální výši, která bude upravena nově přijatou vyhláškou. Tato paušální náhrada bude zahrnovat hotové výdaje účastníka, avšak náhrada soudního poplatku v ní zahrnuta nebude. V případě, kdy účastníku vzniknou v souvislosti s řízením náklady vyšší, než které by mu byly přiznány paušální částkou, nemusí tuto paušální náhradu využít a namísto toho může soudu své skutečné náklady vyčíslit a tyto žádat proplatit.

Dle nově připravované vyhlášky bude činit náhrada hotových výdajů u peněžitého plnění nepřesahujícího 50.000,- Kč bez příslušenství 300,- Kč a v ostatních případech, tedy u peněžitého plnění přesahující 50.000,- Kč částku 900,- Kč.

2. Výkon rozhodnutí na majetek patřící do společného jmění manželů

Změny doznala i úprava výkonu rozhodnutí u manželského majetkového práva, když novela reflektovala potřebu jasně stanovit, co může být předmětem výkonu rozhodnutí u dluhu, který vznikl jednomu z manželů a současně odstranila rozpor mezi hmotněprávní a procesněprávní úpravou postižení majetku patřícího do společného jmění manželů.

Nová úprava dále reaguje také na zavedení Seznamu listin o manželském majetkovém režimu (dále jen „Seznam“)[4], který je veřejným seznamem, na rozdíl od již dříve zavedené neveřejné Evidence listin o manželském majetkovém režimu (dále jen „Evidence“), která sloužila k nahlížení v souvislosti s řízením o pozůstalosti. Do Seznamu se zapisují smlouvy o manželském majetkovém režimu, kterými je manželské majetkové právo upraveno odlišně od zákonné úpravy a dále rozhodnutí soudu o manželském majetkovém režimu[5], když nahlédnutí do Seznamu je možné při vyplnění data narození jednoho z manželů prostřednictvím internetových stránek notářské komory – www.nkcr.cz. Cena za jedno nahlédnutí do rejstříku Seznamu je 30,- Kč včetně DPH. Jsou-li tedy tyto listiny v Seznamu zapsány, mohou se jich manželé dovolat vůči třetím osobám, i když tyto s jejich obsahem nebyly seznámeny.[6] Do Seznamu je možné oproti Evidenci zapsat dodatečně i starší listiny.[7] Vznikne-li závazek po zápisu listiny do Seznamu, uplatní se vůči třetím osobám v listině modifikovaný režim. V opačném případě, kdy dojde ke vzniku závazku ještě před zápisem listiny do Seznamu, je tato změna vůči věřiteli účinná, pokud s ní věřitel vysloveně souhlasí.[8]

Nově je povinností exekutora před vydáním exekučního příkazu a soudu před nařízením výkonu rozhodnutí na majetek ve společném jmění manželů zjistit, zda není v Seznamu zaevidována listina prokazující modifikaci manželského majetkového práva a pokud takováto listina existuje, exekutor i soud jsou obsahem této listiny vázáni. V případech, kdy nebude z listiny jasně vyplývat, kdy došlo ke vzniku závazku, stanovil zákonodárce vyvratitelnou právní domněnku, že v pochybnostech se má za to, že závazek vznikl před zápisem listiny do Seznamu.[9]

Pokud tedy listina nebude v Seznamu zapsána, popř. závazek, z něhož vznikl vymáhaný dluh, vznikl před zápisem takovéto listiny a oprávněny s touto změnou majetkového režimu nevyslovil dodatečný souhlas, lze na majetek, který netvoří součást společného jmění manželů, nařídit výkon rozhodnutí.

Další významnou změnou je omezení rozsahu postižení pohledávky z účtu manžela povinného a možnost manžela domáhat se toho, aby byl výkon rozhodnutí zastaven, je-li takto postihován majetek náležející do společného jmění manželů nebo výlučný majetek tohoto manžela, a to v případě, kdy zákon takovýto postih nepřipouští nebo je nepřipouští v takovém rozsahu.

Zákonodárce tak v novém ustanovení § 264a odst. 4 zachoval pouze možnost postihu pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu, jelikož toto bylo žádoucí a nezbytné výslovně zakotvit pro případ, kdy jsou na účet manžela povinného zasílána plnění, která by jinak náležela do společného jmění manželů, a dovoluje-li se společný majetek postihnout. Tímto by se mělo zamezit situacím, kdy na účet manžela povinného, který je navíc jediným účtem v domácnosti, plynou záměrně veškerá plnění, která by jinak náležela do společného jmění manželů, jelikož povinný si je plně vědom toho, že jinak by na tyto finanční prostředky mohl být nařízen výkon rozhodnutí.

Vedle toho zákonodárce ponechal manželu povinnému možnost, aby v případě, kdy se na jeho účtu smísí plnění různého původu, podal žádost o zastavení výkonu rozhodnutí, pokud bude postihována pohledávka z jeho účtu a pokud by peněžní prostředky, které jsou na tomto účtu ukládány, ani z části nijak nenáležely do společného jmění manželů. Pokud by na účet manžela povinného byly činěny platby, které by jinak náležely do společného jmění manželů, k zastavení výkonu rozhodnutí nedojde.[10]

Byť tato nová úprava zabrání tomu, že se věřitel nebude moci uspokojit z určitých peněžních prostředků jen proto, že tyto prostředky budou uloženy na učet ve vlastnictví manžela povinného, došlo na druhou stranu i k posílení ochrany manžela povinného, když mu bude nově ponecháno právo nakládat s polovinou zůstatku finančních prostředků na svém účtu.

Toto je výslovně upraveno v ustanovení § 304b odst. 4 o.s.ř., které stanoví, že zákazy uvedené v ustanovení § 304 o.s.ř.[11] se v takovémto případě neuplatní až do výše jedné poloviny zůstatku na účtu k okamžiku doručení usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí peněžnímu ústavu, pokud tato částka přesahuje minimální nepostižitelnou částku podle § 304b odst. 1 o.s.ř.

Novela občanského soudního řádu a exekučního řádu provedená zákonem č. 139/2015 Sb. byla vyhlášena ve Sbírce zákonů ČR dne 16.05.2015.

[1] § 142 o.s.ř.

[2] Dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, se za hotové výdaje považují výdaje na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné.

[3] § 137 odst. 2 o.s.ř.

[4] § 721 občanského zákoníku

[5] § 35j odst. 1 notářského řádu

[6] § 35l odst. 1 notářského řádu

[7] Do Evidence je možné zapisovat listiny, které vznikly po 30.06.2009; starší listiny zapisovat nelze.

[8] § 719 odst. 2 a 727 odst. 2 občanského zákoníku

[9] Nově ustanovení § 262a o.s.ř.

[10] Nově § 262b odst. 2 o.s.ř.

[11] Peněžní ústav je povinen od okamžiku doručení usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu zadržet peněžní prostředky v rozsahu vymáhané pohledávky a jejího příslušenství, nevyplácet tyto peněžní prostředky, neprovádět na ně započtení a ani jinak s nimi nenakládat. Z těchto prostředků proto není banka oprávněna nic čerpat ani např. poplatky za vedení účtu.