Stručně a prakticky k příkazní smlouvě

Příkazní smlouva je vedle smlouvy o zprostředkování, komisi, zasilatelství a obchodním zastoupení jednou ze smluv příkazního typu, jejíž úprava je obsažena v občanském zákoníku v ustanovení § 2430 an.  Rekodifikací soukromého práva tak došlo k odstranění duplicitní úpravy, dle které smlouvu příkazní upravoval občanský zákoník (zákon č. 40/1964 Sb.) a smlouvu mandátní obchodní zákoník (zákon č. 513/1991 Sb.).

Úprava tohoto smluvního typu je tedy od 01.01.2014 jednotná a platí jak na právní vztahy mezi podnikateli, tak i  na právní vztahy mimo podnikatelskou veřejnost.

I přesto, že novým občanským zákoníkem se řídíme více než dva roky, často se na nás obrací klienti s dotazem, jaký je rozdíl mezi příkazní a mandátní smlouvou a zda mandátní smlouva jako smluvní typ zcela z našeho právního prostředí vymizela.  Tuto otázku se pokusíme v následujících odstavcích zodpovědět.

Občanský zákoník nestanoví zvláštní formální požadavky na podobu příkazní smlouvy mimo výjimku uvedenou níže. Příkazní smlouvu tak mohou její účastníci uzavřít i ústně, vyloučeno není ani její konkludentní uzavření. Stranám smlouvy lze nicméně doporučit, aby vždy volily formu písemnou, neboť je zde nebezpečí, že se v případném sporu bude obtížně prokazovat existenci ujednání odchylných od zákonné úpravy. Výše zmíněnou výjimkou je případ, kdy úkolem příkazníka bude pro příkazce vykonat jednotlivé úkony písemně, pak i příkazní smlouva bude muset být písemná.

Charakteristické pro příkazní smlouvu je závazek příkazníka spočívající v provedení určité ve smlouvě vymezené činnosti bez ohledu na dosažený výsledek. Nedostaví-li se očekávaný výsledek, nenese za to příkazník odpovědnost, mimo případ, kdy očekávaný výsledek nenastal v souvislosti s porušením příkazníkovi povinnosti plynoucí ze smlouvy.

Co se týče odměny za provedení příkazu, i zde je ponecháno na stranách smlouvy, zda odměnu sjednají či smlouva bude bezúplatná. U bezplatné varianty však zákon přiznává příkazníkovi nárok na náhradu škody, kterou by utrpěl při plnění příkazu.

Pokud bude příkazník za příkazce také právně jednat, je zapotřebí, aby příkazce k takovémuto jednání příkazníka vystavil plnou moc, nebude-li plná moc obsažena  v samotné příkazní smlouvě.

Byl-li o  obstarání určité záležitosti požádán podnikatel, je povinen dát druhé straně výslovně najevo, zda se této činnosti ujme, či nikoli. Neučiní-li tak, ukládá mu zákon povinnost nahradit škodu tímto opomenutím způsobenou.

Oproti úpravě mandátní smlouvy je nově výslovně stanoveno, že udělí-li příkazce nevhodný či nesprávný pokyn, je příkazník povinen upozornit příkazníka na tuto skutečnost a splnit takový pokyn jen tehdy, když na něm příkazce výslovně trvá.

Při uzavírání příkazní smlouvy doporučujeme, aby strany smlouvy věnovaly pozornost ujednání o možnosti plnit příkaz prostřednictvím náhradníků, způsob stanovení odměny a úhrady hotových výdajů a nákladů příkazníka jako i jasně vymezit jaké věci a informace předá příkazce příkazníkovi.

Odpověď na shora položenou otázku tedy zní, mandátní smlouva, byť v novém kabátě a s určitým upřesněním existuje i dále.

Potřebujete-li vytvořit smlouvu šitou na míru pro Vaše podnikání, neváhejte se s dotazem obrátit na naši kancelář.