Nový institut v právu sociálního zabezpečení – OTCOVSKÁ

Dne 19.4.2017 došlo ke schválení zákona č. 148/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, , a další související zákony, s účinností od 01.02.2018, který přinesl nový institut v oblasti sociálního zabezpečení, tzv. otcovskou. Nárok na otcovskou má pojištěnec, který pečuje o dítě, jehož je otcem, nebo pojištěnec, který pečuje o dítě, které převzal do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, pokud dítě ke dni převzetí do této péče nedosáhlo 7 let věku. Podpůrčí doba činí 1 týden a začíná nástupem na otcovskou. Nástup na otcovskou nastává dnem, který pojištěnec určí v období 6 týdnů ode dne narození dítěte nebo ode dne převzetí dítěte do péče. Výše otcovské za kalendářní den činí 70 % denního vyměřovacího základu.

 

Stručně a prakticky k příkazní smlouvě

Příkazní smlouva je vedle smlouvy o zprostředkování, komisi, zasilatelství a obchodním zastoupení jednou ze smluv příkazního typu, jejíž úprava je obsažena v občanském zákoníku v ustanovení § 2430 an.  Rekodifikací soukromého práva tak došlo k odstranění duplicitní úpravy, dle které smlouvu příkazní upravoval občanský zákoník (zákon č. 40/1964 Sb.) a smlouvu mandátní obchodní zákoník (zákon č. 513/1991 Sb.).

Pokračovat ve čtení „Stručně a prakticky k příkazní smlouvě“

Nároková vs. nenároková složka mzdy

Nároková vs. nenároková složka mzdy

 Velmi často vedle mzdového ohodnocení zaměstnance motivují zaměstnavatelé své pracovníky prostřednictvím různých zaměstnaneckých bonusů, prémií či jiných variabilních složek mzdy, jejichž vyplacení je závislé na výkonu práce zaměstnance nebo na celkovém ekonomickém výsledku zaměstnavatele za určité období. Zaměstnavatel touto cestou nejen motivuje zaměstnance k lepším výkonům a kvalitě provedené práce, nýbrž si i schopného zaměstnance udržuje v pracovním poměru pod vidinou odměny za dobře provedenou práci, aniž by na řadě míst musel takovéhoto zaměstnance ocenit vyšší mzdou a zabránit tak odchodu zaměstnance na lépe placené pracovní místo. Kdy se však takováto variabilní složka mzdy stává nárokovou a zaměstnanci v případě jejího nevyplacení vzniká nárok na její výplatu, je stále aktuální téma v oblasti pracovněprávních vztahů. K této otázce se několikrát vyjádřil ve své rozhodovací praxi Nejvyšší soud. O závěrech Nejvyššího soudu společně s obecným uvedením do této problematiky bude pojednáno v několika následujících odstavcích.

Pokračovat ve čtení „Nároková vs. nenároková složka mzdy“

Předsmluvní odpovědnost v pracovněprávních vztazích

Předsmluvní odpovědnost v pracovněprávních vztazích

Od 01. 01. 2014 byl do českého právního řádu zakotven institut předsmluvní odpovědnosti při jednání o uzavření smlouvy, který předchozí soukromoprávní úprava postrádala. Výjimkou byly pouze některé skutkové podstaty předsmluvní odpovědnosti. Jmenovat lze například ustanovení o ochraně důvěrných informací sdělených si účastníky při kontraktačním jednání v § 271 tehdy platného obchodního zákoníku (dále jen „ObchZ“)[1] či odpovědnost za škodu způsobenou neplatností právního úkonu v ustanovení § 42 občanského zákoníku roku 1964 (dále jen „ObčZ“) a v ustanovení § 268 ObchZ.

Pokračovat ve čtení „Předsmluvní odpovědnost v pracovněprávních vztazích“

Některé pracovněprávní aspekty zaměstnance při nástupu na mateřskou a rodičovskou dovolenou

Některé pracovněprávní aspekty zaměstnance při nástupu na mateřskou a rodičovskou dovolenou

Odchod zaměstnankyně na mateřskou posléze rodičovskou dovolenou, je předmětem zájmu široké veřejnosti. Ne vždy jsou však těhotným ženám, potažmo zaměstnavatelům těchto žen, při rodičovské dovolené v řadě případů i mužů, jasná pravidla a nároky vyplývající z této životní situace. Na co nezapomenout, aby nedošlo ke zbytečným komplikacím či dokonce k porušení zákona a jiných souvisejících předpisů se pokusím stručně vystihnout v následujícím krátkém příspěvku. Současně předem upozorňuji, že v příspěvku nejsou zachyceny všechny možné situace, které lze s těhotenstvím, nástupem na mateřskou nebo rodičovskou dovolenou vázat. Celý příspěvek je tak rozdělen do tří stádií, které na sebe časově navazují a měly by čtenáři poskytnout snazší orientaci a přispět k lepšímu pochopení někdy i velmi složitých právních úprav jednotlivých nároků. 

Pokračovat ve čtení „Některé pracovněprávní aspekty zaměstnance při nástupu na mateřskou a rodičovskou dovolenou“